Loading...

Aktuální doba vyřízení objednávky: 1 až 2 pracovní dny

×

Pavel Kadaňka a jeho Bylinné kapky (rozhovor)

03.04.2024 08:36

Pavel Kadaňka je největším českým bylinkářem. A možná i největším na světě.
Tedy pokud by se velikost měřila šířkou sortimentu. 
Neznám jiného výrobce bylinných tinktur, který by měl v nabídce téměř tisíc druhů tinktur z více než 400 různých léčivých rostlin.
A všechny tyto tinktury koupíte u nás, ve FAJN Bylinách.
Samozřejmě tím nechci snižovat význam jiných bylinkářů jako je například Bylinkový doktor MUDr. Zbyněk Mlčoch nebo paní magistra Jarmila Podhorná a její firma Naděje. Ale Ing. Pavel Kadaňka vyrábí bylinných tinktur řádově mnohem více než jiní bylinkáři a proto ho můžeme nazývat největším bylinkářem v České republice.

Ing. Pavel Kadaňka
Absolvent brněnské průmyslové školy slévárenské a soukromé vysoké školy Akademie Sting. 
18 let se věnuje aktivní praxi v léčbě nemocí pomocí rostlin. Prošel řadou kurzů – od programu Léčivé rostliny na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy až po několikatýdenní intenzivní bylinkářské lekce pod vedením Pavla Váni, Josefa Zentricha či Petra Nohela.
Je autorem praktické příručky Malý průvodce moderní fytoterapií. Vyrábí téměř tisícovku tinktur ze 400 léčivek.

Ing. Pavel Kadaňka

Mnoho sušených bylin v jeho skladech nenajdete. Doménou Pavla Kadaňky jsou tinktury. To, co vyrábí, většinou vyzkoušel sám na sobě. Loni kvůli tomu vycestoval do Peru.

„Zajímalo mě, jak peruánští šamani z džungle pracují. Zajímal mě jejich názor na léčbu nemocí, jaké rostliny používají, jejich rituály. Také jsem chtěl zblízka poznat rostliny, které jsou obdařeny tak velkou silou,“ říká bylinkář z jižní Moravy.

Které rostliny to jsou?
Jsou to zejména vilcacora, graviola a dračí krev. Díky novým poznatkům z cesty teď rozšiřujeme sortiment výrobků z peruánských rostlin.

Kdybyste měl vybrat tu nejužitečnější rostlinu z našich bylinek, která by to byla?
Užitečné jsou všechny. Ale alespoň jednu bylinu bych vyzdvihl díky její mimořádné účinnosti. Je to drmek obecný, konkrétně tinktura z plodu drmku. Nenahraditelná a univerzální bylina pro ženy, která dokáže harmonizovat ženský hormonální systém v jakémkoliv věku.

Mění se poptávka podle ročního období?
Obecně se dá říci, že na jaře lidé touží zejména zhubnout, v létě nemají čas marodit, takže prodeje klesají. Na podzim si ti uvědomělejší kupují rostliny s imunostimulačním působením, aby zlepšením své imunity nemocem předcházeli. A v zimě vrcholí chřipková či v posledních letech koronavirová infekce. I na ty jsou velice účinné tinktury.

Radí se s vámi lidé ohledně nemocí? A můžete vůbec radit?
Oficiálně radit může pouze lékař. Jenže lékař při svých studiích na žádný předmět o léčivých rostlinách nenarazil. Lékař vám poradí lék. A pokud lék nechcete, musíte se obrátit na bylinkáře.

Jak jste se k práci s bylinkami dostal?
Když jsem zhruba před dvaceti lety musel využívat troje různá antibiotika, abych se vyléčil z jedné obyčejné angíny, řekl jsem si, že je něco špatně. Tehdy jsem pochopil, že člověk musí pro svoje zdraví také něco dělat sám. Čirou náhodou jsem se seznámil a později skamarádil s panem Pavlem Váňou, tehdy pravděpodobně naším nejlepším bylinkářem. Ten mi poradil na angínu rostlinu bergenii a od té doby jsem antibiotika nepotřeboval. A to mě inspirovalo se bylinkami zabývat hlouběji.

Pavel Váňa
Pavel Váňa (1947 – 3. června 2012) byl český bylinkář („fytoterapeut“), původně vyučený zahradník. Žil převážně v Novém Bydžově, kde pracoval 37 let jako listonoš. Botanice a léčivým rostlinám se věnoval od mládí, později složil zkoušky na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové, absolvoval též roční stáž na Lékařské fakultě MU v Brně.

Proč jste vsadil na byliny louhované v lihu?
Těch důvodů je několik. Začnu tím nejjednodušším. Člověk je od přírody tvor líný a představa, že si každý den přivstane, aby si udělal například čtvrthodinový odvar z kořenů léčivé rostliny do termosky a tu pak vláčel do práce a zpět, se mu moc zamlouvat nebude. A pak vynechá jednu dávku, vynechá den a je po přírodní léčbě. Nehledě na to, že některé léčivky jsou v čaji poměrně nedobré. Některé se musí drtit, jiné nesnášejí vysoké teploty… Takto lidé dostanou hotovou tinkturu, kápnou ráno 20 kapek, strčí do kapsy, v práci mohou aplikovat druhou dávku a tak dále.

A další důvody?
Velmi důležitým argumentem je síla tinktury. Líh má podstatně lepší schopnost rozpouštět účinné látky než voda. Navíc tinktura je velmi stabilní – vydrží mnoho let i po otevření, a to i při pokojové teplotě.

Máte to vyzkoušené?
Je znám pokus léčitele Josefa A. Zentricha, který nechal laboratorně porovnat svoji dvacet let starou tinkturu s tinkturou čerstvě vyrobenou stejným postupem. Odchylka byla v řádu jednotek procent.

Josef Antonín Zentrich
Josef Antonín Zentrich (20. září 1941 – 4. září 2012) byl český spisovatel, publicista (autor celé řady publikací o léčivých rostlinách), odborný poradce a znalec bylin, léčitel a odborník v oboru fytoterapie. (Wikipedia)

Kde berete nápady, jaké byliny k sobě namíchat?
Cílem je dosáhnout kýženého efektu jednou tinkturou, tedy takovou směsí, ve které se byliny vzájemně doplňují a zesilují tím svůj účinek.

Můžete uvést na příkladu, jak taková synergie působí?
Tak například vezměme tinkturu proti angině. Obsahuje tři léčivé byliny. Bergenie likviduje viry a bakterie v dutině ústní. Mám sám na sobě odzkoušeno, že takto ohrožené mikroorganismy migrují do bezpečí, v tomto případě prchají z krčních mandlí a obsazují hlasivky. Po užití kakostu lučního opustí nemoc i hlasivky a spolehlivě se usadí na průduškách. Zde pomáhá tymián. Při použití všech tří rostlin v jedné tinktuře bolest krčních mandlí odezní, aniž by nemoc zasáhla další orgány.

Ale bylinkář neprojde všemi nemocemi…
Proto také vycházím ze zkušeností našich předchůdců – zejména Pavla Váni a Josefa A. Zentricha. Ze zahraničních fytoterapeutů jsou to především Stehpen H. Buhner a James A. Duke. A samozřejmě využíváme i poznatky z ájurvédy, čínské tradiční medicíny a z medicíny amerických indiánů. V hojné míře vycházíme i z odborných vědeckých výzkumů in vitro, in vivo a z klinických studií na lidech z celého světa.

Stephen Harrod Buhner
Stephen Harrod Buhner byl americký bylinkář a spisovatel. Známé jsou jeho Buhnerovy směsi a Buhnerův protokol .

James A. Duke
James A. Duke (04.04.1929 - 10.12.2017) byl americký botanik. Byl autorem mnoha publikací o botanické medicíně , včetně CRC Handbook of Medicinal Herbs . Proslavil se svým bestsellerem z roku 1997 Zelená lékárna .

Kolik lidí potřebujete, aby firma fungovala?
Jsme primárně výrobní firma, ne obchodní. Většina zaměstnanců se tedy věnuje výrobě. Zatím ji zvládáme v jedenácti lidech včetně brigádníků, kteří nám vypomáhají v době větší poptávky. Já sám se kromě výroby věnuji firemní strategii, novým produktům, obchodu, poradenství a sběru léčivých rostlin. Započítat do stavu je možné i naše externí pracovníky, jako je účetní, IT pracovníci či doktorka farmacie.


Pěstujete si byliny převážně sami?

Není možné pěstovat všechny rostliny. Je to dáno jednak množstvím, které potřebujeme, a také tím, že spousta rostlin u nás neroste či není vhodná k pěstování v našich podmínkách. Proto často vyrážíme do přírody. Rostliny z naší zahrady a ze sběru ve volné přírodě zpracováváme většinou ihned po sběru – nesušíme je. Kromě těchto tinktur z živých léčivých rostlin máme velkou produktovou řadu tinktur vyrobených z rostlin sušených, kde nám celoroční dostupnost zajišťují naši dodavatelé.

Kterou bylinku je nejtěžší sehnat?
Například houbu outkovku pestrou. Loni jsem jí našel pouhý kilogram a půl, a to po lese chodím takřka každý víkend.
Nebo křídlatka. Ta se sice vyskytuje hojně kolem našich řek, ale je těžké určit, zda jde o tříletou rostlinu, jak by to mělo správně být.

Je mezi bylinkáři velká konkurence?
Skutečných bylinkářů je už velice málo, část nově vznikajících firem jsou čistě marketingové projekty, které s láskou k léčivým rostlinám nemají nic společného.


Zdroj: iDNES.cz